Náš rok na vesnici

Už více jak rok bydlíme na vesnici. Utekli jsme z Prahy a chaosu velkoměsta. Usoudili jsme, že pro naše dětičky bude mnohem bezpečnější vyrůstat na vesnici. Kde mají kontakt se skutečnou přírodou, husy, slepičky, pejsci a kočičky. I po roce jsme názor nezměnili. Nemáme důvod měnit svůj názor. Naším dětem se daří velmi dobře a život na vesnici jim prospívá více než hodiny strávené u počítače nebo televize. Mimochodem televizi jsme zrušili již v Praze, ani tady nám nechybí.

Náš všední den na vesnici

Na vesnici začínáme brzy ráno. Naše drůbež a zvířata se hlásí o svůj příděl jídla hodně hlasitě. Obzvláště teď v létě je třeba nasekat trávu králíkům. Odpojit kozičku, ochutnat jahody a zalít rajčata. No než to všechno oběháte, jsou dvě hodiny pryč. Tady na vesnici se s tím musí počítat. Naštěstí to mám jen deset minut autem. Manželka pracuje přes internet a tak nemusí dojíždět. O to více pace má kolem naší zahrádky a zvířat. Většinu věcí nedostupných na vesnici manželka zajišťuje přes internet. Zrovna chceme investovat do modernizace nábytku. Protože jsme koupili starší domek částečně zařízený, máme v úmyslu, dokoupit vlastni nábytek. Manželka si zamilovala stylový nábytek, už objednala stylovou rustikální kuchyň .